Homole (Dušníky, Kladsko)

Zřícenina hradu na výrazném vrchu Homole (733 m n.m.), při cestě mezi Levínem a Dušníky.

Vznik hradu je badateli kladen již do konce 13. století, ovšem v písemných pramenech se poprvé objevuje až k roku 1366 pod názvem Landfrede, a to v souvislosti s Tyčkem z Panovic, jehož synové Tyček, Tam, Wolfram, Ota a Mikuláš pak drželi hrad v nedílu. Další události neznáme, ale na konci 14. století začal hrad sdílet osud s Náchodem, neboť v roce 1392 se objevuje Jetřich (Dětřich) z Janovic, který získal Náchod a držel i Levín s hradem Homolí. Vzhledem k tomu, že Jetřich neměl dědice, vzal na spolek svého bratra Jence a synovce Jana z Janovic. Oba majetky však zřejmě přesto připadly jako odúmrť králi, který je, výměnou za Bechyni, daroval jako léno Jindřichu Leflovi z Lažan. Ten jej vzápětí prodal Bočkovi z Kunštátu (1415). Za husitských válek drželi oba majetky Jan Holý z Nemošic a Mikuláš Trčka z Lípy. Po bitvě u Lipan (1434) se na krátký čas Náchod i Homole vrátily zpět do držení rodu z Kunštátu a Poděbrad, ovšem záhy se jich zmocnil Jan Kolda z Žampachu. Teprve až jeho syna Jana vypudil z Náchoda zemský správce Jiří z Poděbrad (1457), kterému o čtyři léta předtím (1453) potvrdil král Ladislav Pohrobek držení obou statků (hrad a město Náchod a hrad Homole) jako ušlechtilé manství. Po smrti Jiřího z Poděbrad připadla při dělení majetku mezi jeho syny Homole Jindřichovi staršímu, za nějž se osudy obou majetků rozešly, neboť roku 1477 oddělil homolské panství od náchodského, které zastavil. Dalšími držiteli hradu se pak stal rod z Kauffungu a rod z Hardeggu. V roce 1559 se objevuje Eustach z Landfrieda, který byl zřejmě posledním, kdo zde sídlil, neboť ještě v druhé polovině 16. století byl hrad opuštěn a v následujícím století je již pustý.

Hrad zaujal polohu na vrcholu homolovitého kopce. Uprostřed oválného jádra (50 x 25 m) obehnaného kamennou zalamovanou hradbu (jejíž fragmenty se zachovaly na jihu), se nacházel mohutný, volně stojící okrouhlý bergfrit. Palác zachovaný zřejmě ve formě terénních depresí a zlomku severovýchodního nároží se nacházel v severní části jádra. Pod ním se nalézá spočinek, jenž mohl nést příhrádek zajišťující přístup, nebo jeho vznik mohl souviset s pozdějším obdobím, kdy byl hrad v držení husitských hejtmanů, či Jana Koldy ze Žampachu a tomu období by snad bylo možné připsat i zemní práce při jihovýchodním úpatí kopce.

       

Na první fotografii je celkový pohled od východu. Na druhé fotografii je střep bergfritu od jihu, na třetí od severu. Na čtvrté fotografii je pohled od věže na severní stranu jádra se stopami paláce.


Kajzer, L. - Kołodziejski, S. - Salm, J.: Leksykon zamków w Polsce, Warszawa 2004
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887
WOLF, V.: Jan Kolda ze Žampachu, Hradec Králové - Trutnov 2002