Homole (Velký Dřevíč)

Zbytky tvrziště na konci ostrožny vybíhající jihozápadním směrem z vrchu Homole nad soutokem Dřevíče s Metují.

Vznik tvrze je nejasný. V literatuře se uvažuje o jejím vzniku již v polovině 13. století; v roce 1255 se zmiňuje v predikátu Petra, syna Sezemova. V roce 1341 přikoupil břevnovský opat k polickému klášteru od Hynka z Dubé a na Náchodě vsi Petrovice, Petrovičky a Dřevíč a zřídil zde popluží, které se objevuje na listině z roku 1395. V roce 1404 získal popluží "na homoli" Bavor z Hustířan a Neznášova. Majetek byl často zastavován, naposledy se připománá roku 1461.

Opevnění zaujalo polohu na konci úzké ostrožny vybíhajícího z vrchu Homole. Severní strana byla proti hřebenu ostrožny zajištěna dvěma příkopy s valem, boční západní a zadní jižní strana pak jednoduchým příkopem s valem. Východní polovina lokality je odtěžena lomem. Podle Sedláčkova popisu zde svah spadal strmě dolů, příkop zde neuvádí. Nálezy mazanice dokládají použití dřevěnných konstrukcí a zánik tvrze požárem. Stopy zdiva chybí.

       

Na prvních fotografii je pohled z jihozápadu od konce ostrožny, na druhé pohled z valu podél zachovalé západní strany. Na třetí fotografii je pohled od severozápadu na jihozápadní část, na čtvrté pak pohled z plochy tvrziště na příkopy a val na severní straně.


SEDLÁČEK, A., Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887.
SVOBODA, L. aj.: Encyklopedie Českých tvrzí. Díl 1. A - J. 1. vydání, Praha 1997.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy, Praha 1989.