Hlavačov

Dnes zaniklý hrad na terénní hraně nad levým břehem Orlice severně od Chocně s největší pravděpodobností založil Václav II. Hrad byl zničen vojenskou akcí Karla IV. v roce 1338.
O Hlavačově, jehož jméno je novověké, neboť původní není známo, se uvažuje jako o kandidátu v souvislosti s lokací hradu v Chocni. Problematika choceňského hradu je poměrně zajímavá, neboť v blízkém okolí Chocně se vyskytuje asi pět zaniklých fortifikací. Díky archeologickémmu průzkumu se teprve v nedávné době podařilo vypustit jako možnou lokalitu od Hlavačova asi půl kilometru sevěrně ležící hradiště u Daremnice, které je svým původem pravěké a ve středověku sice bylo zřejmě podle nálezů užíváno, ale jen velice řídce.
Další lokalitou je zřícenina hradu Zítkov (Nový hrad), ležící necelý kilometr jihovýchodně od Hlavačova. Ten je společně s Hlavačovem jediným hradem v okolí Chocně, poslední dvě lokality, špatně dochovaný malý objekt zvaný Vranov, též Koutníkov Ve východní části Chocně nedaleko hřbitova v prostoru zvaném Peliny a od nich asi kilometr na východ ležící rozsáhlá fortifikace Hradníky, která je dle průzkumu rovněž jako hradiště u Daremnice pravěkého původu s druhotným využitím ve středověku, kdy na jejím konci byla z nasucho kladených kamenů vystavěna věžovitá tvrz datovaná do 14.-15. století.
Podle současného stupně poznání je zřejmě Hlavačov původním choceňským hradem založeným Václavem II. a nedaleký Zítkov pak jeho nástupcem po zboření hradu vojskem Karla IV. při vojenské akci proti loupeživému rytíři Mikuláši z Potštejna.

Hrad je nevelké lichoběžné dispozice stojící naostrožnovité výběžku oddělený na čelní a obou bočních stranách mohutným příkopem a valem. Na čelní straně se nachází široká destrukce s jámovitým zahloubením na severní straně, které bývá považováno za pozůstatek věže. Další relikt zaujímá severovýchodní nároží. Další možná tavba mohla zaujímat východní část areálu. V novověkých narušeních bylo pozorováno na sucho kladené zdivo. Nálezy mazanicepak dokládají dřevěnné stavby. Střechy byly kryty prejzy.

       

Na první a druhé fotografii je pohled na severovýchodní a východní část jádra nad svahem příkře spadajícím k Orlici. Na třetí fotografii je pohled na jádro a příkop z koruny valu od jihozápadu, na čtvrté pak celkový pohled od severozápadu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík