Hasištejn

Zříceniny hradu na ostrohu nad důležitou zemskou stezkou u vsi Místo nedaleko Prunéřova.

Hrad poprvé zmiňovaný roku 1348 v Majestas Carolina byl založen na samém počátku 14. zřejmě Václavem II. Roku 1351 se stal lénem pánů ze Šumburka a roku 1418 jej dobylo vojsko Václava IV. Byl darován Lobkovicům, kteří zde provedli postupnou rozsáhlou přestavbu. V roce 1541 ztratil sídelní funkcí a poškozen požárem po roce 1560 postupně pustl.

Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlý bergrit na nejvyšším bodě staveniště za smyčkou hradby v čele a věžovitým palácem na nejchráněnějším místě dispozice. V blízkosti paláce byla proti vstupní bráně prolomené v hradbě do obvodové zdi vetknuta kaple s nevelkou obdélnou lodí. Obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář kaple vystupoval z obvodu hradu. k boku kaple přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora.
Dalších úprav se hrad dočkal nejspíše po obležení v roce 1418. Dotkly se věžovitého paláce, který byl rošířen, těžiště ovšem spočívalo ve výstavbě vnějšího opevnění. Jádro bylo ze tří stran obehnáno parkánem. Před čtvrtou, vstupní stranou bylo postaveno nové předhradí přístupné po mostě přes šíjový příkop hranolovou, dovnitř otevřenou branou. Prudce klesající terén v této části hradu vedl k vybudování velkého valeně sklenutého sklepa, nad jehož klenbou vzniklo rovné nádvoří.
Flankování parkánové zdi měly kromě vysunuté brány zajistit i dvě malé bašty. Jejich problematická využitelnost však vedla k jejich náhradě novými, též dovnitř otevřenými baštami, z nichž jedna je půloválného půdorysu a druhá vykazuje zvláštní oblý tvar s břitem. Součástí obranny se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo zataženou věžovitou branou. Tomuto opevnění dominovala čtverhranná, dovnitř otevřená bateriová věž. Prostor před hradem zajistila předsunutá bašta, která nejspíše využila pozůstatků obléhacího tábora a jejíž součástí byla i okrouhlá, do břitu protažená věž.
Spolu s opevněním bylo upravováno a doplňováno i jádro. Na nádvoří v dosud zřejmě volném prostoru vznikl komplikovaný boční palác, z něhož se dochovala především boční stěna s arkýři.
Prvá fáze hradu ale nepředstavuje jen klasické bergfritové schéma, kde palác nahradila obytná věž a v důsledku královského založení zde vznikla i samostatně stojící objekt kaple. Při vzdálenosti 55 m mezi hlavní věží a palácem a průměrné šířce nádvoří 30 m silně zdůrazněná podélná osa celého hradu umocněná smyčkou okružní hradby stoupající k dominantě štíhlé okrouhlé věže vytváří z hradu neobyčejně dynamický a působivý celek.

       

Na první fotografii je pohled zšíjového příkopu na baštu s břitem a bergfrit. Na druhé fotografii je smyčka hraby v čele jádra z bergfitu a na třetí opět pohled na baštu s břitem. Na čtvrté fotografii je pohled do nádvoří a na věžovitý palác.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
České hrady, D. Menclová