Fulštejn

Zřícenina hradu zaujala místo pravěkého hradiště s impozantním komplexem valů, rozkládajícího se na nepravé ostrožně zvedající se nad korytem říčky Osoblahy nad vsí Bohušovem, asi 5 az 6 km jižně od Osoblahy.

Nejstarší středověká dispozice byla dvojdílná. Zaoblený lichoběžník zadního hradu byl od podobně utvářeného předhradí oddělen příkopem Kolem obou částí obíhal okružní příkop a val, který byl na mnoha místech rozšířen, nebo má oblé výstupky po zemnách baštách. Nálezy pálené krytiny svědčí o existenci krytých obranných chodeb na temeni valu, která však zcela zmizely. ve východním nýroží hrdu jsou zbytky okrouhlé věže o průměru asi 11,5m, v jižní části pak stopy paláce s okrouhlou nárožní věžicí, pod níž je zajímavý křídlovitý útvar štítové zdi s půlválcovým pylonem.
Na předhradí proti hlavní věži stojí nepravidelná budova, fragmenty zdiva určují i místo branské věže a opevněného mostu.
Na východní straně jsou další dvě předhradí chráněná složitým komplexem impozantních valů a příkopů. Pouze severní předhradí nese stopy zdiva.

Hrad založil leník olomouckého biskupa Bruna Herbort z Vulmu. Připomíná se roku 1255, na stavbě se finančně podílel i biskup. Supové z Fulštejna drželi hrad i v roce 1476, kdty byl dobyt vojskem Matyáše Korvína. Renesanční úpravy uskutečniál v roce 1566 Václav Sedlnický z Choltic, v držení tohoto rodu zůstal až do konfiskace v roce 1622. Za třicetileté války se stal základnou švédské armády při jejímž odchodu zřejmě došlo k jeho poboření.



               

Na první fotografii je pohled na palác s dovnitř umístěnou věžicí a štítovou zdí z míst věže. Druhá fotografie je pohled na sutový kužel věže a příkop oddělujicí jádro, na třetí fotografii je pohled z valu na most s bránou do zadního hradu a na čtvrté fotografii je opět pohled z valu na štítovou zeď na opyši nepravé ostrožny.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček