Frýdštejn

Zřícenina hradu na horním konci dlouhého pískovcového bradla u stejnojmenné vsi.

Poprvé se hrad nesporně zmiňuje až roku 1385 v predikátu Bohuňka Puklice z Frýdštejna, jeho vznik je však kladen již do první poloviny 14. století. Nevíme ani, kdy se frýdštejnské zboží ležící na pomezí skalského, rohozeckého a českodubského panství osamostatnilo, původně patřilo jako majetek Markvarticů k Rohozci. Po roce 1556 Jan z Oprštorfu postupně frýdštejnské panství rozprodal, hrad ztratil sídelní i strážní funkci a v roce 1591 je již označen jako neobyvatelný.

Na nejvyšším bodě vznikla okrouhlá věž u jejíž paty se nacházela do skály vysekaná obilnice. Měkké pískovcové podloží umožnilo vznik mnoha skalních světniček, včetně části jádra. Obytné stavby se přikládaly k hradbě ohrazující celý areál. Níže pod jádrem je položeno předhradí, v němž se vypíná druhá mohutná okrouhlá studniční věž. Předhradím vedla také původní přístupová komunikace, dnešní vstup je mladšího data a vede ze severního ohrazení štěrbinou mezi skalními bloky do jádra.

       

Na prvních dvou fotografiích je celkový pohled na hrad od jihovýchodu a západu, na třetí pohled z horní věže do jádra, na čtvrté pak detail portálku sklepení.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. 1. vydání, Praha 1984.