Džbán

Zřícena hradu na ostrožně nad soutěskou Ve vratech, kterou procházela jediná cesta umožňující spojení Rakovnicka se severními Čechami přes masiv Džbánu.

V písemných pramenech není historie hradu zachycena. Zánik tohoto zřejmě nejseverněji položeného královského hradu Přemyslovského loveckého hvozdu, jehož počátky jsou na základě archeologického průzkumu kladeny do prvé poloviny 13. století, je uvažován již ve druhé polovině tohoto věku v souvislosti s poruchami opukového podloží zapříčiněnými vylámáním mohutného okružního příkopu.

Hrad zaujal polohu v místě staršího pravěkého hradiště. Zhruba trojúhelná dispozice byla obehnána mohutným okružním příkopem, před kterým se ocitl val. Čelo hradu zajišťovaly tři věže, jedna hlavní a dvě menší flankovací. Dodnes se zachovaly pouze fragmenty menší flankovací věže umístěné v severovýchodním nároží, opatřená skarpem. K zbylému obvodu hradu přiléhala palácová křídla, která zřejmě představují náš nejstarší královský složitější palácový komplex a zároveň jeden z prvých dokladů typového míšení, v tomto případě hradu s obvodovou zástavbou a francouzského kastelu, bohužel velmi silně poškozený opukovými lomy, v současné době i agresivním podnebím a působením mnoha zlatokopů.

       

Na první fotografii je pohled na severovýchodní nároží s věží z valu na severní straně, na druhé pak z jádra. na třetí fotografii jsou fragmenty paláce v severozápadní části při konci ostrožny. Na čtvrtém sníku je pohled na příčku budovy v západní části poškozené lomem.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
České hrady, D. Menclová
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček