Dražice

Zřícenina hradu na ostrožně nad pravým břehem Jizery ve stejnojmenné obci nedaleko Benátek na Jizerou.

Hrad založil v polovině 60. let 13. století Řehník z Dražic. Za jeho syna Jana IV. z Dražic, posledního pražského biskupa byl v letech 1333-1334 výrazně přestavěn avignonskou stavební hutí mistra Viléma, kterého s sebou Jan přivedl ze svého dlouhého nuceného pobytu v Avignonu, kam se už jako sedmdesátiletý odjel hájit, v nakonec jedenáct let trvajícím procesu proti obvinění z kacířství, vzneseném proti němu proboštem litoměřické kapituly Jindřicha ze Šumburka pro jeho kritiku inkviziční činnosti dominikánů.
Na přelomu 14. a 15. století rželi hrad Vartenberkové. Za husitských válek byl v roce 1424 vypálen a zřejmě pak ještě jednou v roce 1448, sídelní funkci ztratil ale až ve 20. letech 16. století. Jako zámek pustý je pak připomínám k roku 1599.

Dispozice hradu byla dvojdílná, ovšem podoba předhradí nám není známa. lichoběžné jádro obehnal příkop, před kterým byl mimo čela vyhozen i val. Za čelní hradbou se nacházela štíhlá okrouhlá věž, za kterou se nacházel rozměrnější dvoutraktový palác, jehož dvě místnosti v přízemí byly zaklenuty čtyřmi poli křížových kleneb bez žeber na střední pilíř. Už v této době byl zřejmě palác opatřen záchodovým přístavkem.
Z další budovy se zachovalo pouze nároží v severozápadní části hradu. Při přestavbě bylo ze starého paláce použito pouze přízemí, nad kterým vznikla tři plochostropá patra, dále byla k severní straně paláce přistavěna čtverhranná věž s drobnou, křížovou klenbou zaklenutou kaplí v úrovni druhé patra, ve kterém se nacházely reprezentační prostory. Některé nístnosti paláce byly vytápěny krby a byla použita i roubená komora.
Dochovaný střep zachovává velké množství kvalitních architektonických článků francouzského původu. Bohužel kámen použitý jako stavební materiál celého hradu v dnešním agresivním ovzduší velice trpí nenávratně se rozpadá, což platí v podstatě o celé zdivo stavby.
Současně s těmito úpravami byla zvýšena i hradba a je možné, že až v této době vznikla parkánová zeď obíhající palác. Do severovýchodního nároží byl vložen druhý menší dvoutraktový palác, který ovšem již nedosahoval výstavnosti ani výbavy velkého paláce, další stavba byla přiložena k čelní hradbě.

       

Na první a druhé fotografii je střep velkého paláce a čtverhranné věže, na třetí fotografii je pohled na vnější zeď stavby v jihozápadním nároží jádra a na čtvrté fotografii je celkový pohled na čelo hradu s dnes stojící novověkou hospodářskou budovou.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček