Dobřany

Zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem bezejmenné vodoteče se Zlatým potokem západně od stejnojmenné vsi.

Počátky vzniku hradu nejsou v písemných pramenech zachyceny, s jeho jménem se setkáváme až k roku 1358, kdy jsou jako patroni zdejšího kostela připomínání páni z Dobrušky, kteří se stali zřejmě jeho zakladateli při kolonizaci na Zlatém potoce, jeho zánik pak bývá spojován s válečnou akcí orebitů roku 1425.

Za šíjovým příkopem obsahujícím ve svém severním zakončení studnu a přecházejícím do bočních příkopů se nacházelo zhruba obdélné jádro zpevněné na západní, jihozápadní a části jižní strany parkánem přerušným přístupovou cestou ústící ve složitěji uspořádané vstupní bráně v jihozápadním nároží jádra. Čelo zaujal okrouhlý za obvodovou hradbou volně stojící bergfrit. Palác ne zcela jasného uspořádání zaujal opačnou stranu v severozápadní části jádra. Další menší objekt neznámého určení se pak přikládal k jižní hradbě.
Na západě se směrem konci ostrohu napojovalo nížeji položené protáhlé ploché obdelné opevněné předhradí ukryté za hmotou jádra, na jehož konci se nacházel obdélný či spíše čtverhranný věžovitý objekt sloužící nejspíše ke kontrole údolí Zlatého potoka. Další pozůstatky zděné zástavby na této ploše nejsou patrné. Přístupová cesta do hradu vedla pravděpodobně přes šíjový příkop po jižní straně ve svahu pod valem bočního příkopu směrem do předhradí a zároveň se ne zcela jasným způsobem napojovala na vstup do vlastního hradu. Se zajištění vstupu přes šíjový příkop by mohly souviset i dva baštovité výběžky v jižním svahu pod dnešní cestou.

       

Na první fotografii je pohled přes příkop na čelo jádra hradu od východu, na druhé fragment obvodové hradby jádra v čele. Na třetí fotografii je pohled na jihozápadní část jádra obsahující pravděpodobně vstup, na čtvrté fotografii pak pohled po jižní straně jádra s parkánem.

Literatura:
Hrady, zámky a tvrze okresu Rychov nad Kněžnou, F. Musil, L. Svoboda
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík