Dívčí Kámen, též Maidštejn

Rozsáhlá zřícenina hradu asi 1,5 km od Třísova na skále v meandru Křemžského potoka na levém břehu Vltavy při jejich soutoku.

Hrad byl založen v roce 1349 bratry Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem z Rožmberka. Svědectvím je nám zakládací listina, jedna z nemnoha zachovaných v českém prostředí. Vlastní výstavba hradu probíhala v letech 1350 - 1360, což je s ohledem na objem provedených stavebních prací skutečně obdivuhodný výkon. Stavební práce, během nichž bylo dokončeno vnější opevnění, pak ale pokračovaly až do roku 1384. V roce 1394 se hrad stává krátkodobým místem pobytu Václava IV. během jeho nedobrovolné cesty do Rakous. Na počátku husitských válek hrad od Oldřicha z Rožmberka získává Vilém z Potštejna, ale roku 1424 jej Oldřich přebírá zpět. V roce 1506 byl hrad za Petra z Rožmberka částečně opraven, zřejmě však s ohledem na nákladnou údržbu se ale nakonec Petr rozhodl hrad nadále neudržovat, vybavení bylo odvezeno do Krumlova a hrad byl ponechán svému osudu. Jako pustý je poprvé zmiňován roku 1541.

Upravený vrchol skály ležící ve smyčce Křemžského potoka zaujala zajímavá dispozice dvoupalácového jádra na nejvyšším vrcholu s okrouhlým bergfritem v opozici na opačné straně staveniště. Oba plochostropé třípatrové paláce měly z obranných důvodů až do výše druhého patra velké okna pouze směrem do nádvoří. V mladším třetím patře západního paláce se zachoval zbytek velkého polygonálního arkýře hradní kaple zaklenutého žebrovou klenbou. Jádro hradu obíhal parkán. Před ním se nacházelo podlouhlé předhradí zužující se směrem k okrouhlému begfritu na jeho konci. K severní hradbě spojující jádro s begrfitem, jenž využila zčásti upravené skalní podloží, se přimknula obdélná budova. Další hospodářské budovy se nacházely při jižní hradbě. Přístup do takto vytvořeného prostoru hájila čtverhranná věžovitá brána, před kterou se nacházel opevněný příhrádek. Odtud klesala cesta zpevněná hradební zdí dolů k další bráně a odtud pak do opevněného latránu v údolí potoka pod hradem. V průběhu 15. století pak k zvýšení obranyschopnosti přibylo několik čvterhranných dělostřeleckých bašt.

       

Na první fotografii je pohled z okrouhlé věže podél severní hradby na dvoupalácové jádro. Na druhé fotografii je opačný pohled z jádra směrem na východ na pozůstatky okrouhlé věže. Třetí fotografie zachycuje jižní stěnu jádra, čtvrtá pak celkový pohled z latránu od jihozápadu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů