Dalečín

Zřícenina hradu na vyvýšené terase nad okrajem údolí Svrakty ve stejnojmenné obci.

Hrad vznikl mezi lety 1349 a 1358 na nově vyčleněném majetku, který po svém muži Štěpánovi z Pernštejna držela vdova Klára. Ta se opět provdala za Vznatu z Křižanova a k roku 1349 mu zboží připsala. Vznata, jež zřejmě opustil rodový majetek tu asi nejspíše postavil nové sídlo, které bylo dokončeno do roku 1358. Po jeho smrti jej v tomto roce získal Jimram z Pernštejna. V zápisu do zemských desek tu již sídlo figuruje.

Pernštejnové zřejmě citlivě reagovali na vznik enklávy uprostřed jejich rodinných statků, neboť od počátku zpochybňovali vdovský nárok a po Vznatově smrti jeho bratr ješek z Tasova nakonec po dlouhotrvajícím tlaku Dalečínsko Pernštejnům vrátil.

Oválné jádro obíhala nepravidelně zalamovaná obvodová hradba s výstupkem hranolové věžové brány na jihu. Cesta k ní procházela parkánem okolo východní poloviny a vstupovala do něho na severu. Do věžové brány se vcházelo z ochozu průchodem v paláci. Ten byl přistavěn k obvodové hradbě, jehož vnější stěna s konfigurací místností se dodnes zachovala. Celý areál obkroužily příkopy (o šíři kolem 11 - 15 m) s valy. Svojí podobou se hrad blížil tvrzi, jak byl také k roku 1390 uváděn a také propůjčován v 15. století Pernštejny svým manům. Celý areál dnešního parku je ohrazen pozdní hradební se dvěma okrouhlými baštami. Zánik hradu je kladen na počátek 16. století, kdy jej měl Artleb z Boskovic zničit při zákroku proti lupičům (1519). V té době však již bl zřejmě nějakou dobu opuštěný.

       

Na první fotografii je pohled na jádro a stavení branské věže z prostoru bašty od jihozápadu. Na druhé fotografii je jádro od západu, na třetí od severu. Na čtvrté fotografii je vnější stěna paláce z jádra od jihovýchodu.


KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava, Praha 1981.
PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001.