Cvilín

Zřícenina hradu na jednom z posledních výběžků Brantické vrchoviny zvedajícím se nad inundančním pásmem řeky Opavy asi 3 km jihovýchodně od Krnova v místě rozsáhleho hradiště z období slezské fáze s některými zachovanými fortifikačními prvky.

Hrad byl psotaven v téměř čtvercovém půdorysu, v jižním koutě stojí dnes spodek mohutné válcové věže o průměru přes 12 metrů s úzkým vnitřním prostorem. Z obvodové zástavby se jevil nejstarší suterén uprostřed severovýchodní strany a půvdní palác zřejměpředstavuje podsklepený díl budovy na západě.. Postupně pak byla přistavěna ostaní stavení.
Přístup do hradu vedl z okružního valu přes příkop do brány v blízkosti bergfritu. Ve 14. a 15. století byl na třech stranách zřízen parkán s věžovitou bránou vloženou parkánové hradby na jihu. Do brány vedl přístup přes dřevěný mist spočívající na kamenných pilířích. Výzkum v nádvoří odhalil 18m hlubokou studnu, která byla ale pro pravděpodobný nedostatek vody používána jako cisterna, protože v příkopu byl zřízen další zdroj.

První údajná zmínka pochází z roku 1238, ale jasná až z roku 1253. Podle nálezů však jeho počátky sahají již před polovinu 13. století. Byl založen pravděpodobně jako změpanský hrad, ale brzy se na něm usídlili páni z rodu Benešoviců, kteří zde začínali jako purkrabí. Šlo o celkem běžný způsob uzurpace korunního zboží v době bezvládí. Po vzniku opavského knížectví na konci 13. století se hrad vrátil o rukou zeměpána a při dělení v roce 1377 připadl ke krnovské části.



               

Na první fotografii je pohled na jádro hradu z koruny valu. Na druhé torzo velké válcové věže a štítová zeď, na třetí pohled na palác a na čtvrté je pohled na příkop vylámaný ve skále a val. V příkopu jsou viditelní pilíře mostu a vyzdívka.


KOUŘIL, P., PRIX, D., WIHODA, M.: Hrady Českého Slezska. 1. vydání, Brno – Opava 2000.
PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 3. vydání, Praha 2001.