Chomutov

Komenda Řádu německých rytířů na náměstí stejnojmenného města, dnes sloužící jako radnice s kostelem sv. Kateřiny.

Komenda, jenž zřejmě využila starší kostel dvorce Bedřicha z Chomutova byla založena roku 1252 a jak ohlavní objekt řádu v Čechách pak sloužila až do roku 1411, kdy Václav IV donutil Oldřicha z Ústí předat zadlužené a zanedbané panství.Postupně vyměnila několik šlechtických majitelů. V roce 1421 dobyla a pobořila město i s komendou husitská vojska, setrvala zde ovšem jen krátce, brzy ustoupila před postupující přesilou Míšeňské a říšské armády, takže v roce 1422 získávají komendu od míšeňského knížete Fridricha Angar a Jindřich z Valdenburku. Po nich se zde majitelé opět střídají, další opravy se uskuteční zřejmě za Jana z Vřesovic a v letech 1496 až 1525 ji nechává Beneš z Veitmile výrazněji přestavět Hansem Schafferem. Roku 1525 hrad vyhořel a od třicátých let se pokračuje v úpravách a rozsáhlé renesanční přístavbě. Na počátku 17. století se stává městskou radnicí, v téd době zřejmě zaniká i opevnění proti městu. Pozůstatky vnějšího opevnění obsažené v zástavbě pak vzaly za své po náletu v roce 1945.

Nejstarší částí areálu je s největší pravděpodobností loď s transeptem a západní věží kostela sv. Kateřiny jenž se zřejmě vyvinul z kostela staršího sídla Bedřicha z Chomutova. Ten byl nově opatřen novým polygonálně uzavřeným presbytářem s mohutnými zdmi z části s tesaných kvádrů, dokončeným v 80. letech 13. století. Na opačné straně se přiložila ke kostelu obdélná trojprostorová budova komendy. Z ní se dochovalo několik obdélných okének v přízemí a rozměrné hrotité kružbové okno v patře. Na jižní straně se přiložil malý dvorek. Celý objekt byl dobře opevněn a to i proti městu. Při pozdněgotické přestavbě byl rozsah kaple omezen na příčnou loď, původní býla rozdělena do dvou místností. V této době byl nově vybaven a sklípkovou klenbou zaklenut starý palác a do prostoru mezi ním a severní stranu původní lodi kaple byla vsunuta další přístavba v jejíž východní zdi byly objeveny dvě klíčové střílny a v severovýchodním nároží pak obsahoval zřejmě i čtverhrannou věž.

       

Na první fotografii je pohled od severu, ve středu je pozdně gotická přístavba. Na druhé fotografii je jižní pohled na loď kostela. Na třetí fotografii je celkový pohled od severozápadu na obdélný palác komendy a na čtvrté pak detail hrotitého kružbového okna v jeho patře.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů