Česká Skalice - lokalita Na Hradě, též Koldovka

Zaniklé sídlo v poloze Na Hradě (též Koldovka) nad levým břehem Úpy mezi Českou Skalicí a Zličí.

Sídlo zauajlo polohu v místě širokého rozhledu na vrcholu táhlého svahu na hraně nad levým břehem Úpy. Podle popisu z konce první poloviny 19. století se pravděpodobně jednalo o pravidelná čtverhrannou dispozici o délce stran kolem 24 m, jež byla od okolního terénu oddělena na třech stranách 7 m širokým a stejně hlubokým vyzděným příkopem. Na severní straně tvořil přirozenou překážku příkrá skalnatý svah spadající strmě k Metuji. Na jižní a východní straně se měla nacházet plocha využitá zřejmě jako předhradí, před níž se měl nacházet opět obezděný příkop, přičemž venkovská strana tohoto příkopu měla mít délku zhruba 98 m. S ohledem na to, že v té době již byl lokalita zřejmě dosti poškozena, nejsou další informace již k dispozici.

Česká Skalice se jako ves připomíná poprvé roku 1238. Prvním známým majitelem, jež se objevuje s predikátem, podle něhož by bylo možné usuzovat na existenci sídla je Petr ze Skalice (1238-1241). V písemných pramenech se pak objevuje Velká Skalice samostatně v roce 1336, kdy ji držel Hynek Hlaváč ze Skalice, příslušník východočeské větvě rodu z Dubé. V roce 1366 patřila Vaňku z Kozomic a od roku 1393 byla tvrz jako součást náchodského panství proměněna v manství. V polovině 15. století se majetku zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. K opuštění sídla došlo v průběhu 16. století.

S ohledem na existenci dalšího sídla přímo ve Skalici a zničení lokality je těžké rozhodnout, kde mohlo ležet původní zachycené v predikátu Petra ze Skalice. Analogicky k dalším lokalitám bychom jej podle předpokládaného vzniku však mohli hledat právě zde, v příhodné poloze v sousedství vsi. Tomu by ostatně napovídalo i následné rozdělení Skalice na Malou a Velkou Skalici (a vznik dalšího sídla přímo ve vsi).

       

Na první fotografii je fragment zdiva, zřejmě vnější vyzdívky příkopu jádra. Na druhé fotografii je pohled na odtěženou ploch u jádra od jihovýchodu. Na třetí fotografii je severovvýchodní nároží se zachovalými fragmenty zdiva a na čtvrté pak pohled na zbývající neodtěženou část jádra při severní straně nad svahem.


WOLF, V.: Jan Kolda ze Žampachu, Hradec Králové - Trutnov 2002.
SVOBODA, L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, I. díl, A-J, Praha 2005.