Červená Hora

Zřícenina hradu na ostrožně nad levým břehem Úpy půl kilometru západně od stejnojmenné obce.

V písemných pramenech se hrad objevuje už od devadesátých let 13. století, kdy byl roku 1291 v majetku zemského sudího Sezemy z Červené Hory, který se zde uvádí až do roku 1295. Další držitel se objevuje až 1326-1365, byl jím Mikuláš Piskle z Rotemburka. Toho vystřídali příslušníci rodu z Jenštejna, kteří prodali hrad roku 1393 pánům z Náchoda. Za nich, jakožto exponentů katolické strany, byla Červená Hora v roce 1421 neúspěšně obléhána husity. Druhého obléhání se hrad dočkal v roce 1427. To skončilo nakonec dohodou, jež zajistila Hynkovi z Červené Hory volný odchod. Hrad byl poté vypálen a pobořen.

Trojdílná dispozice zaujala protáhlou ostrožnou, jejíž jižní strana spadá strměji k Úpě. Za prvním šíjovým příkopem leželo nevelké předhradí na němž je dnes patrna pouze terénní deprese a valovitá část v jeho zadní části za ní. Za dalším hlubokým a širokým příkopem se nacházelo lichoběžné jádro nesoucí na nejvyšším vrcholu staveniště v zadní části okrouhlý bergfrit. Samotné jádro se v současnosti rozpadá do dvou výškových úrovní, může to však být dáno i destrukcí, neboť není vyloučeno, že zadní část je tzv. "zavřená". V přední (níže položené) části jádra se nachází valovitý útvar obvodové hradby. Rozhraní obou rovní představuje relikt příčné, nejspíše dvouprostorové budovy s částečně odkopaným zdivem severní místnosti. Zadní část zachovává torzo obvodové hradby s výběhem stěny k ní přiléhajícího objektu na jižní straně poblíž věže a výrazné relikty obvodové fortifikace či zástavby na jižní a západní straně. Nejvyšším bodem, jak již bylo zmíněno je kužel předsyavující pozůstatky okrouhlé věže - bergfritu - v zadním (jihozápadním) nároží jádra. Pod ním je výrazně níže položeno západní, nejspíše hospodářská a provozní část hradu s výraznými pozůstatky obvodové fortifikace, jež mohla být na západě i zdvojena, například parkánem. Na opyši je pak hrad zajištěn příkopem s předhozeným valem.

       

Na první fotografii je pohled na západní stěnu hradby či zástavby váše položené části jádra. Na druhé fotografii je pohled z jihozápadního nároží jádra přes relikt věže na níže položenou (čelní) část jádra. Na třetí fotografii je příkop a val na opyši z obvodové hradby západní části hradu. Na poslední fotografii je pohled na předhradí přes šíjový příkop.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.