Bystrý

Zaniklý hrádek mezi Bystrým a Stárkovem na ostrožně nad soutokem Bysterského potoka a Jívky nedaleko místa, kde se jejich společný tok připojuje zleva do Dřevíče.

Bystré se jako ves zmiňuje v písemných pramenech poprvé až k roku 1415, ovšem archeologické prameny získané na lokalitě dokládají existenci sídla již kolem poloviny 13. století, jehož zánik nastal požárem ve století následujícím. Prvním historicky známým držitelem byl Petr, syn Sezemy z Červené Hory. Ve 14. toletí patřil majetek Bohušovi ze Stárkova, ve třetí čtvrtině tohoto věku pak Rubínovi ze Žampachu. Zánik hrádku je spojován s akcí slezských a lužických vojsk v roce 1447. V roce 1528 se uvádí jako pustý, 1534 jako zbořený.

Jednodílná dispozice na konci táhlé ostrožny s osou severovýchod-jihozápad byla oddělena ze dvou stran příkopem, který byl při delší (boční) straně doplněn vyhozeným valem. Druhé dvě zbývající strany chránil prudký svah ostrožny klesající do údolí potoka. V čele se nacházela čtvercová stavba lehčí (dřevěné) konstrukce s kamennou podezdívkou, zachycenou při archeologickém výzkumu v podobě destrukce a základového žlabu. Prostor jádra je dnes plochý bez dalších stop. V zadní (západní) části se při skalnatém okraji nachází výrazný terénní stupeň. Vzhledem k nálezům a předpokládané, relativně krátké době života, lze lokalitu charakterizovat jeko objekt jednodušší konstrukce, jehož vznik zřejmě souvisel s kolonizačními aktivitami rodu erbu třmene, konkrétně pak buď Bohuše ze Stárkova, nebo jeho bratra Petra ze Skalice.

       

Na prvních dvou fotografiích je pohled na čelní (severovýchodní) stranu dispozice. Na třetím snímku je pohled západní nároží a na posledním je pohled na příkop a val při východní straně.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky, Praha 2002.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3, Praha 2008.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy, Praha 1989.