Bukovina

Zříceniny hradu na hraně údolí nad levým břehem Nedveky necelý 1 km severně od Jiřic u Moravských Budějovic.

Písemně se hrad objevuje poprvé k roku 1337 v predikátu Gerharda z Bukoviny. Za zakladatele je považován některý z členů rodu patrně rakouského původu získavšího okolní majetek, jehož hospodářským centrem se stala asi 3 km severozápadně ležící Hostim, v souvislosti se zeměpanskou službou na nedalekém znojemském hradu. Roku 1325 je zmiňován Heřman z Hostimi, zhruba do tohoto období je vznik hradu kladen i na základě datování archeologických nálezů keramiky. Rod držel majetek až do roku 1417, kdy jej po smrti jeho posledního žijícího člena převzal Jan Vajtmilnar ze Žerotic. V roce 1464 drželi hrad Bítovští z Lichtenburka, k zápisu do desek však došlo až o sedmnáct let později, a to roku 1481, kdy už byl ale pustý.

Jednodílná dispozice zhruba trojúhelníkovitého tvaru s vydutou čelní částí byla na boční západní a severovýchodní čelní části obehnána mohutným příkopem (až 30 m na severovýchodě) s valem, v severní části zdvojeným (16 a 10 m). V těchto místech počítáme s vedením přístupu do hradu vedoucího z plochy před ním, na které zaujala svoje místo vesnice přejímající pravděpodobně funkci předhradí. Do čelní hradby o šířce 2,5 m byla zevnitř vetknuta okrouhlá věž o vnitřním průměru 10 m a světlosti 3 m, po jejíž západní straně se nacházela brána. V jihovýchodním cípu nádvoří se nacházel zřejmě dvojprostorový palác, jež registrujeme dnes jako dvě terénní deprese. Na něj se připojil níže na jižním svahu položený druhý palác v suterénu rozdělený na dvě nestejně velké prostory propojené dosud zachovalým portálkem. V jihozápadním cípu se nachází další pozůstatky zdiva interpretované nakonec jako stopy obytné hranolové věže v chráněné poloze na skalnatém konci nad údolím potoka.

       

Na první fotografii je pohled na kužel věže a proláklinu předpokládané vstupní brány. Na druhé a třetí fotografii je vnitřní strana západní a severní stěny přiloženého jižního paláce. Na čtvrtém snímku pak pohled na jihozápadní část dispozice s pozůstatky obytné věže.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. 1. vydání. Praha 2001.