Bruntál

Hrad přestavěný na zámek, nad severním okrajem konce temene táhlé, ploché a široké ostrožny sevřené ze dvou stran smyčkou Černého potoka a chráněné od jihu zářezem údolí nevelké vodoteče.

Počátky hradu jsou poněkud zatemnělé. Jediné ostré, jinak měkce tvarovaného průběhu městských hradeb dává tušit, že hrad, který zaujal nejpříhodnější polohu, vznikal současně spolu s městkými hradbami. Místo hradu tak zaujalo poměrně netradiční půdorys tvaru kruhové výseče. Dvě stavení zaujala místo při západní a severní hradbě.Rozměr příkopu, jímž byl oddělen od města a parkánu je znám z z plánu z roku 1766.

Historické zprávy o hradu jsou také skoupé. Při dělení bruntálska v roce 1405 se hrad neuvádí, ale v roce 1467 se po Bruntále píše Jan z Vrbna, jehož rod držel město v zástavě. Hrad se výslovně uvádí až roku 1506, přitom ale archeologicky je osídlení datováno již ve druhé polovině 13. století. Mohl tedy vzniknout jako produkt dělby, nebo jako sído zástavního držitele. Po pobělohorských konfiskacích, jimiž byli zasaženi i Vrbnové koupil Bruntál velmistr řádu německých rytířů arcivévoda Karel. Od roku 1945 je ve vlastnictví státu.

               

Na první fotografii je pohled na vstupní bránu. Na druhé je pohled na čelní stranu, na třetí pohled na boční, na čtvrté pak vnější nároží.


KOUŘIL, P., PRIX, D., WIHODA, M.: Hrady Českého Slezska. 1. vydání, Brno – Opava 2000.
PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 3. vydání, Praha 2001.