Boršov

Zbytky hradu ležící na ostrém výběžku na strategicky významném místě, kde cesta ze Svitav do Moravské Třebové překonává Hřebečský hřbet.

Hrad založil ke konci svého života († 1277) Boreš z Riesenburka. Poručník Boršových synů Fridrich ze Šumburka hrad i přes záporné rozhodnutí landfrýdu dostavěl a proto jej král Václav II. při tažení proti odbojníkům v roce 1286 dobyl. Ačkoliv nejsou písemné zmínky, podle archeologického materiálu byl hrad obnoven a život na něm ve 14. století ještě nějakou dobu trval.

Hrad zaujímal trojúhelný konec hřebene od kterého jej odděloval 16 metrů šitoký a 4 metry hluboký šíjový příkop a val, jehož koruna je široká 7 metrů. Před vale, přetíná šíji oblouk druhého, jen 9,5 metru širokého příkopu, který je polozasutý, nebo zmizel úplně. okrouhlá věž s vnitřním omítnutým prostorem o světlosti 3,5 metru byla vykopána při lesních pracech v roce 1836. Pozice věže byla v mírném zlomu čelní hradby ověřena i výzkumem. Pozice paláce není zřetelná, ale pravděpodobně stál na severozápadní straně. Hradní areál zničila stavba stožárů vysokého napětí.

           

Na první fotografii je pohled z jádra hradu směrem na západ přes bergfrit, na druhé a třetí pak pohled přes příkop s valem v čelní, severní straně, oddělující areál od hřebene a pohled ke vstupu v severovýchodním části čela. Na čtvrté fotografii je celkový pohled od západu.


PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 3. vydání, Praha 2001.
PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. 1. vydání, Praha 2001.