Bolkov

Zaniklý hrad zcela odtěžený lomem na ostrožně vybíhající z jihu Bolkova kopce nad soutokem Líčné a Zlaté Olešnice před vstupem do Libavského sedla u Libče.

Historické prameny o hradu mlčí. První nepřímá zmínka vztažená k hradu je z konce 16. století z kroniky trutnovského malíře a dějepisce Simona Huttla, podle ní zde na lokalitě nechal v březnu 1551 Kryštof z Gendorfu lámat kolem chvalečského rychtáře a jeho dva syny. Roku 1582 se hrad připomíná při pochůzce po hranicích trutnovského panství a roku 1794 se připomínají jeho zbytky. Zánik hradu pak lze zřejmě položit do konce 14. století, nejpozději však do bojů husitů a slezských knížat.
Podle jména hradu bývá za jeho zakladatele někdy uvažován svídnický a javorský kníže Bolek I. Válečný (1253-1301), jemuž patřily hrady na druhé straně zemské hranice ve Slezsku. Na základě archeologických nálezů ze dvou odlišných stratigrafických vrstev, které datují existenci hradu do 2. poloviny 13. století a dále pak do konce 14. století, je však možné, že jméno hradu někdy uváděné též jako Polzenstein by mohlo souviset s Mikulášem Bolzem, hofmistrem svídnické kněžny Anežky, která držela Trutnovsko v letech 1365-1392. Zda tedy byl zakladatelem kníže Bolek I., nebo zda hrad vznikl v souvislosti s kolonizačním působením pánů ze Švábenic jako součást jejich rozsáhlé fortifikační soustavy na česko-slezském pomezí, je prozatím otevřenou otázkou.

Hrad tvaru nepravidelného oválu o rozměrech asi 40 x 30 metrů obehnaný po celém obvodu dva metry silnou kamennou hradební zdí byl od zbytku ostrožny na čelní a z části i na bočních stranách oddělen podkovovitým příkopem, za kterým se nacházelo menší předhradí opět zajištěné příkopem a valem. Uvnitř jádra se v severním nároží k hradební zdi přikládala kruhovitá stavba o vnitřním průměru asi 2,5m (možná schodišťová vížka umožňující vstup na ochoz hradební zdi), v jihovýchodní části pak byly zjištěny pozůstatky suterénu větší čtvercové stavby zasekané do skalního podloží se stěnami tvořenými obezděním skály.

       

Na prvních dvou snímcích je zřejmě pozůstatek příkopu v severním nároží, na třetí pak pohled na odtěžený prostor a na čtvrté celkový pohled na ostrožnu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. 1. vydání, Praha 1989.
WOLF, V.: Hrady a tvrze: opevněné středoveké stavby na území města Trutnova a integrovaných obcí. 1. vydání, Trutnov 1999.