Blatná

Hrad přestavěný na zámek v blatné poloze na ostrově v řece Lomnici ve stejnojmenném městečku.

V písemných pramenech se s Blatnou setkáváme nepřímo již k roku 1235 v predikátu Vyšemíra z Blatné. Jeho sídlo je otázkou, ve 13. století se za Bavorů ze Strakonic totiž mimo hradu připomíná ještě i dvorec. Před koncem 14. století, zřejmě za Zdeňka z Rožmitálu, došlo k výrazné přestavbě hradu a další významné stavební úpravy probíhaly po celé 15. a 16. století. Na počátku 19. století pak bylo zbořeno nejstarší křídlo s původní kaplí.

Původní románské sídlo zaujalo místo na nevelké skalce v blatném terénu při soutoku několika potoků. Polygonální půdorys vymezovala hradba, do níž byl v zadní části navázán lomený palác. Jeho část po kaplí byla podsklepena a zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby na střední sloupek, v patře se nacházela kaple. Ve 13. nebo 14. století bylo předhradí zajištěnou kamennou hradbou, která obíhala skalku ve formě parkánu. V průběhu 14. století byly vestavěny při bočních stranách jádra dva rovnocenné obdélné paláce, nezastavěna tak zůstala pouze čelní strana.

Kolem přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 15. století byla stržena čelná hradba a došlo k zvýšení úrovně předhradí navážkou, která změnila charakter dosud dvojdílné dispozice. Byla vystavěna mohutná čtverhranná branská věž, jejíž výmalba pochází z počátku poslední čtvrtiny 15. století. Vedle brány vznikla nová kaple s polygonálním kněžištěm na baštovitém výstupku. Razantní přestavba jižního paláce, při níž získal hrázděné patro, je dílem Benedikta Rejta. Obranu pozdně gotického hradu zajistil zřejmě val nasypaný kolem hradu v rybníku.

v první fázi náleží Blatná do nepočetné skupiny románských hradů vzniklých ve vnitrozemí. V dalších fázích se stáva vysoce reprezentativním sídlem náležející zvláště po Rejtově představbě mezi přední šlechtické rezidence.

       

Na první fotografii je pohled od severovýchodu, na druhé čelní poled od východu. Na třetí fotografii je nádvoří jádra od zadní strany směrem k čelu, na čtvrté opět celkový pohled od jihu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.