Bílkov

Vesnickou zástavbou zcela překryté místo hradu na nízké ostrožně nad levým břehem Vápovky ve stejnojmenné obci 3 km východně od Dačic.

Poprvé se Bílkov (coby Bílkovice) objevuje k roku 1238 v predikátu Ratibora a následně od roku 1253 Smila, důvěrníka a vyslance Přemysla Otakara II. Ještě v roce 1303 jej držel Ješek, ale už v polovině 14. století byl majetkem příslušníků rodu z Hradce, jimž připadl zřejmě kolem roku 1330 coby věno Kláry, druhé ženy Oldřicha z Hradce. Podobně se dostal, jako zboží Elišky z Hradce (1399), provdané za Jana z Kravař, krátce do držení rodu z Kravař, ti jej však po Janově brzké smrti museli vrátit. Zánik hradu souvisel s přepadem Hynce Ptáčka z Pirkštejna (1444) vedenému kvůli majetkovým nárokům na panství po Hyncově ženě Anně a také dalšímu nezájmu o obnovu a údržbu nevyužívaného hradu. V roce 1459 se při koupi Dačic Volfgangem Krajířem z Krajku zmiňuje jako zbořený.

Jádro hradu neznámé podoby zaujalo nevysoký plochý konec ostrožny oddělené od jejího stoupajícího zbytku 30 m širokým šíjovým příkopem. Dno příkopu sahalo až k hladině rybníka, jehož hráz se napojuje k opyši ostrožny a který chránil celou severní stranu ostrožny. Další rybník se nacházel na západní a jihozápadní straně. Z viditelných stop zdiva se dochovaly zbytky příčné lícované zdi nad příkopem a na severu úseky dvou zdí, patrně hlavní hradby a parkánu, jež pravděpodobně obíhaly celý hrad. Výše položený oválný pahorek před šíjovým příkopem je bez viditelných stop zdiva, nazývá se Bašta a dnes na něm stojí statek. Od něj na východ leží na konci dlouhého hřbetu románsko-gotický kostel svatého Jana Křtitele obehnaný zdí s opěráky, jež snad je pozůstatkem fortifikace. Před ní se pak nachází další šíjový příkop. Místo bylo osídleno již v 9. a 10. století a počítá se tu i s raným šlechtickým sídlem navázaným na kostel.

       

Na prvních dvou fotografiich je fragment hlavní a parkánové hradby na severu. Na třetí fotografii je pohled na šíjový příkop a pahorek před ním, na poslední pak opačný pohled směrem na jádro při jeho jižní straně.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001.