Návrat do Třebonína

Před více než deseti lety jsme se, inspirováni knížkou Zdeňka Smetánky,1 vydali k Ronovu nad Doubravou, kde se nachází, v našem vesnickém prostředí ojedinělá, situace dvou v blízkosti proti sobě přes řeku stojících románských kostelů u dvou dnes zaniklých středověkých vsí Protivan a Stusyně. Nebylo to naposledy. Podruhé jsme si obě místa znovu prošli před dvěma roky, v létě, obtěžování protivným „létajícím klíštětem“ - klošem jelením a díky nízkému stavu vody jsme kousek po proudu pod kostelem svatého Martina i překročili Doubravu.

Vzhledem k tomu, že se mi za 17 let podařilo navštívit polovinu z té asi tisícovky různých středověkých opevnění, najít něco v (pro děti) rozumné vzdálenosti se stává čím dál obtížnějším. Tentokrát to však byla trefa. Na hraně údolí Medenického potoka u Třebonína se totiž jen několik stovek metrů od sebe nachází tři zaniklá středověká opevnění - Hrádek u Třebonína 1, Hrádek u Třebonína 2 a tvrziště Lomec. Když jsme do Třebonína přijeli, nízké lednové sluníčko už bylo těsně nad obzorem, a tak se z výletu stal svižnější výlet, tedy v té první polovině, kdy šlo o to stihnout všechna tři místa ještě trochu za světla. Já vím... jenže když neumíte konat jinak, než s vášní pro věc, něčemu se zkrátka nevyhnete. Zpáteční cestu jsme si zkrátili údolím Medenického potoka, který se klikatil a neustále tak pletl pod nohy, takže jsme jej různě překračovali, přeskakovali a přecházeli snad desetkrát. Vylítaní jsme došli zpátky na třebonínskou náves, k autu a domů.

Ještě než jsem začal zpracovávat lokality, měl jsem pocit, zda jsem o Třeboníně už nečetl, respektive, situaci jsem si rámcově pamatoval, jen jsem si nebyl jist ztotožněním. Potom už to bylo jasné. Z dob vysokoškolského studia si z Historické geografie (krom jiného) pamatuji ponaučení, že lidé často zapomínají na skutečnost, že dějiny neprobíhaly pouze v čase, ale také v prostoru, který je leckdy odpovědí na otázku proč, a proto jezdíme po hradech, hrádcích a kopečcích v lese leckdy úplně nejprťavejších.

Před deseti lety jsem si vypůčil název knihy, tentokrát jen kapitoly, přestože ten návrat do Třebonína byl jen metaforou.


1) SMETÁNKA, Zdeněk, Hledání zmizelého věku, Praha 1987