Vysočina - jarní prázdniny 2019

Jeden den v tričku, druhý den vítr a sníh.

Vzhledem k tomu, že letos to se zimními radovánky o jarních prázdninách vypadalo stále méně pravděpodobněji, přesunul se zájem na lokalitu z loňské úspěšné Vrchní Orlice na Vysočinu, protože kdyby nic dalšího, budou kolem alespoň nějaké hrady, což je samozřejmě vždy lepší, než když tam žádné nejsou a navíc, po hradech můžete chodit ať sníh je, nebo není, což se o ježdění na pekáči říct nedá. Ano, jsem si vědom skutečnosti, že pekáč jsou boby, Vysočina salám a správný název je Českomoravská vrchovina, ale když jsem byl já malý, byl pekáč pekáč, Vysočina vrchovina a Pluto planeta.

Zkrátka a dobře, na těch pár dní jsme se zabydleli v Javorku, kde se největší atrakcí pro děti staly dřevěné schody na postele na hambalkách a pak nádherný veliký papoušek Ara, kterého nám paní domácí přinesla představit. U mě se nedá šlápnout vedle s hrady, kterých jsme si druhý (Mitrov, Bukov) a třetí den (Černvír, Újezd u Tišnova) za hezkého počasí užili. To se změnilo předposlední den, venku fučel vítr, teplota padla místy k nule, a protože nic se nemá přehánět, dokonce ani hrady, strávili jsme velkou část dne v dětském zábavním parku v Jihlavě, kde se děti vylítaly do úmoru. Ráno zazvonil zvonec a už zase za hezkého počasí jsme se vypravili domů.