Máchovo jezero

„Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko - v daleké kraje bílé obláčky nebem plynou...“

Týden prázdnin pryč, Mišák u prarodičů ve Zlíně, tak jsme s Matějem vyrazili na výlet. Na Velký rybník, neboli Máchovo jezero. Nejdřív jsem ho samozřejmě pozlobil Frýdštejnem, poté impozantním Bezdězem a nakonec jsme se svezli, "pěkně na pána", lodí. V přístavišti jsem zavzpomínal, že jsem se, jako malý po Mácháči také svezl, výletní lodí Hynek, která jeho hladinu brázdí dodnes. Naštěstí my nejsme Hynek, takže jsme se mohli vydat na oběd, hrad u Kluku a po něm oklikou domů. Jednou zatočíte dřív a ejhle, stojíte před parkovištem pod hradem Houskou. Tohle by ovšem bylo rafinované i na mě. Pro tentokrát stačilo, do těchto končin zase někdy příště.