Lipník nad Bečvou - jaro 2016

Několikrát odložený prodloužený jarní víkend jsme tentokrát strávili po hradech kolem Lipníku nad Bečvou. Nápad na něj se zrodil, když jsme s lordem Pufflingem jeli pro Mišáka do Zlína oklikou přes Frenštát pod Radhoštěm. Mezi Lipníkem a Hranicemi mě zaujal zdaleka viditelný kostelík s tím, že bude románský a na kopci nad ním bude sídlo. Je; Drahotuše. Když jsme stáli nahoře, vzpomněl jsem si na Lovce mamutů, ale teprve při pohledu z vrchu do plochého údolí Bečvy sevřeného z jedné strany Oderskými vrchy a z druhé Moravskoslezskými Beskydy člověk pochopí význam Moravské brány.

Z Drahotuší jsme se vydali na Potštát. Hodin přibývalo, děti, lenory už začaly být unavené, a tak jsme nějakým řízením viděli přesně jenom tu jednu polovinu hradu (nebojte, dobře to dopadlo, asi o dva měsíce později jsme se tam zastavili ještě jednou a prošli jej celý).

Druhý den, alergie. Ale strašná. Nedalo se jinak a došlo i na lékárnu. Po pilulích se to jakžtakž dalo, ačkoliv ani tak žádná hitparáda. Nejhorší to bylo kolem Lipníku, což bylo super, vzhledem k tomu, že jsme tam bydleli. Vydali jsme se o něco výše na Moravici, na Šternek, Kružberk a Vikštejn, kde mi definitivně odešla druhá baterie do foťáku. S tváří hráče pokeru jsem oznámil, že hradů bylo pro dnešek dost. Takhle se dělají body. Zmrzlina a hřiště pod terasami hranického zámku splnilo dětská očekávání, sluníčko hřálo a den se pomalu chýlil ke konci. Ještě jednou se vyspat a pak ráno hurá na kafe, na objezdu se otočit, hurá na druhý, trochu si poplakat při průjezdu krizovou zónou alergie a nazdar domů. Hradů je kolem Lipníku ještě dost, takže třeba zase někdy Moravskou bránou.