Raná sídla šlechty

Okolí Vysokého Mýta je zajímavou starou sídelní komorou. Ačkoliv město samo je středověkou panovnickou lokací, předcházelo mu archeologicky zkoumané sídiště "Staré Mýto-Tisová" a především hradiště Vraclav. Ve světle toho neudiví množství drobných šlechtických sídel rozesetých kolem. Na dvě takové jsme se počátkem ledna vydali. Dílem proto, že v zimě to na dlouhé cestování není, ale hlavně proto, že to zapadá do mého "badatelského" záměru, který se snad jednou přetaví do konkrétního textu. Uvidíme.

První cesta vedla na Štěnec. Díky ledovému větru, který na hraně terénní plošiny profukoval, připomínala spíše polární výpravu, a tak padl záměr navštívit i dva kilometry vzdálené Pěšice, kde se mimo středověkého sídla nachází i hradiště. Už takhle byli děti jako drozdi. Na Pěšice jsme tedy zajeli o týden později. To byla sice polovina ledna, ale o poznání příjemněji.

Do jakého kontextu tato sídla zařadit je otázkou. Obvykle se o nich hovoří jako o tvrzích, které tak představují pestrou skupinu od nejjednodušších nejstarších objektů až po náročné novověká šlechtické realizace. Na Moravě se pro nejstarší vrstvu převážně dřevohlinitých opevnění v extravilánu užívá pojmu hrádek. Přestože se z návštěvnického hlediska nejedná o atraktivní objekty, i skrze jejich poznání se lze dívat do časů, jak vypadala naše země, než ji začala, sice pomalu, ale o to důkladněji měnit velká středověká transformace.