Po hradech malých i velkých

Rok v hradech

Když jsem dopisoval poslední letošní hrádek, zjistil jsem, že se tak stalo už v zimě 2005. S odstupem jsem se rozvzpomněl, že byla tenkrát zima jako v morně (letos také), ale především si pamatuji, jak jsme jej o rok dříve v létě 2004 hledali. Jak je ta paměť ošidná.

Prvním letošním "hrádkem" byl Štěnec. V ledovém větru se nedalo vydržet, a tak blízké Pěšice přišly na řadu o týden později. Po delší odmlce i Mravín a o jednom jarním víkendu jsme zamířili do Jeseníků. Strálek a Rýmařov byly nové lokality, Koberštejn je už taková klasika. Letos jsem tam v krosně vynesl Matěje, takže pánové, až přijdete do věku, že vám bude líno hnout se, já vás tam vynesl. V mezidobí do letní dovolené jsme se vrátili do podhůří Jeseníků na Rabštejn a vláčkem na Litice nad Orlicí a Potštejn. Litice byly zrovna uzavřené z důvodu statického zajišťování zdi paláce a na prohlídku na Potštejně nemám potřetí sílu. Volné prohlídky by byly lepší.

Prázdniny, Míša odjel k prarodičům. Jedno dítě - žádné dítě, vydali jsme se na Mokřice. Přišla letní dovolená (na kterou byste se mnou nikdo nechtěl, pod to se klidně podepíšu). Cestou do Žlutic (jen tam jsou tři hrady), jsme se stavili na Hartenštejně. Matěj ztratil autíčko (měl ho sotva chvíli), tak jsem se vydal pěkně zpátky po cestě a... našel. Kousek pod Hartenštejnem leží zajímavá lokalita starý Bochov. Zajímavá pro mě. Druhý den Nevděk, oklikou (a vlakem) na Štědrý Hrádek a Mazanec, třetí den Sychrov s Rabštejnem nad Střelou, Brdo (Hrádek u Manětína) a nakonec Bečov nad Teplou. Cestou domů Kozí Hrádek - Louštín. O tom, že je něco "hrad" jsem už přesvědčoval kde koho, sebe poprvé.

Prázdniny se chýlily ke konci, tak alespoň ještě jeden výlet (Trosky). Týden na to později jsme se vydali k puffinovým známým do Havlíčkova Brodu. Když už jedete tím směrem, tak proč nenavštívit třeba Ronovec. Cestou jsem vzpomínal, jak jsme tam před třinácti lety zastavili na kraji lesa těsně u železniční trati a najednou koukám, stojím stejně. Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, o parkování řeč nebyla. S Ronovcem jsme se (po letech) podívali na Orlík u Humpolce.

Podzim se nesl ve znamení nemocí. Vízmburk nebyla běžná návštěva, nýbrž CSR akce, při níž se pomáhalo s výkopem pro přívodní kabel do jádra. Rovnou říkám, že jsem svině a zabral nejlepší kousek trasy na nádvoří v jádře a precizně jej vyrýpal (mezi dlážděním z říčních valounů) na šířku krumpáče kramlí. Kruh se uzavírá, uzavřel se i rok cestami po malých opevněních - Homole (Velký Dřevíč), Hradce (Věžiště) u Holic, Rácov, Hrušov. Na Štědrý den Rodov a poslední den v roce Rotnek s Kyšperkem.