Vír - podzim 2014

Nevraťe se někam, kde je hradů jak nasránoeto, přes den nepotkáte člověka, Red Bull stojí v místní samoobsluze 29 korun a chleba mají tak dobrý, že si ho s radostí dáte s paštikou každý venku na hradě místo oběda.

Tentokrát to bylo kratší než v létě, ale i tak jsme toho stihli dost. Hned cestou Hrádek u Kněževsi. V literatuře se objevuje také jako Hradisko u Dolní Lhoty, na Moravě je ovšem Hradisko každý druhý kopec s hradem. Návštěva téhle lokality nacházející se kousek od Svojanova (zřejmě byl nástupcem), byla zajímavá. Poloha vysoko na ostrožně mimo osídlení a archaický charakter lokality, o vlastním průběhu osídlování toho opravdu víme ještě hodně málo.

Druhý den ráno jsme se vydali na Kozlov - dvojici sídel v impozantní poloze nad Štěpánovem nad Svratkou. K hornímu z obou ležícímu na vrcholu kopce se dá dojít po žluté od hřbitova, nahoru do kopce, při první příležitosti se odpojit doleva a jste tam. Dolní sídlo je jiné kafe. Podle elektrického vedení se dá sejít dolů až na hranu svahu. Pár kroku na jih a máte ho pod sebou jako na dlani. Úzký hřebínek tak akorát na palácovou stavbu ukrytou za štítovou zdí. Tyhle malé hrádky mě fascinují. Sejít dolů jsme si s dítětem v krosně na zádech netroufli, takže zpátky nahoru a po cestě.

Dál naše cesta pokračovala na Louku. V létě jsme ji nestihli, ještě že tak. Ve vegetaci by nebylo nic vidět. Rozlehlá lokalita na vrcholu kopce je zarostlá náletem, bohužel těch několik zachovaných fragmentů zdiva dost progresivně chátrá. Škoda. Zbýval čas, tak jsme se vydali na ještě jeden hrad kousek od Bystřice nad Pernštejnem.

Rožná ležící na vrchu Hradisko nad stejnojmennou obcí je jednou z nejstarších lokalit a zřejmě i kolébkou rodu erbu zubří hlavy - Pernštejnů. Zapomeňte na rodové pověsti, tady dělaly dějiny rodu své první nesmělé krůčky. Odsud se rozešly na Aueršperk, Pyšolec, Pernštejn a Zubštejn, ale možná také i na dolní kozlovské sídlo.

Ráno jsme se chtěli ještě vydat na Pyšolec, ale občas trochu mrholilo a taky můj stav se klonil spíše pro návštěvu doktora, než hradu. Co dělat, třeba příště.