Jeden den sůvičkou

Jednoho dne se ze mně, když jel puffin na zkoušku z angličtiny, stala se na den sůvička. Sice přesně řečeno je sůvička takový to elektronický na baterky, co by mělo řvát jako kráva, kdyby se nedejbože něco dělo, no ale mně s ohledem na to, že nemůžu plnohodnotně kojit, nelze označit za plnoprávnou sůvu, ale jen za sůvičku. Ne že bych neměl prsa dost velký, to ne, ale mlíčko v nich není, takže newspeakem maminek - žádný kojo. Malý puffin je tak trochu gourmand a nechat se ošidit mlíkem z prášku, a to navíc rovnou z flašky, no to rozhodně ne. Dvouhodinové hlasité ohrazení se vůči takovým stravovacím zvyklostem pak bylo ve světle skutečností celkem adekvátním a pořádná porce po puffinově návratu pak dala všemu zlému zapomenout.


Na první fotce e-sůvička a na dalších už spokojený Míša.
Aha, sůvička - chůvička podle vzoru šampaňské - champagne. Inu to víte, my frankofilové...