Výlez do ZOO

"Výlez, chichichi, to je asi překlep, ne ?"
"A mají snad koaly křídla ?!"

Puffin mne předběhl. Ne že by to byl zvlášť problém u něčeho, co si dá po obědě na větvi dvacet, v hodinách, ale u stránek to bývávalo jinak. Kdeže loňské eukalyptové listy jsou, takže o naší cestě do ZOO jste se již mohli dávno v poklidu dočíst na puffiním blogu.

Vlivem řady událostí se stalo, že jsme poměrně dlouho nikde nebyli. Nejdříve hromada zkoušek, na které jsem se musel alespoň pokusit naučit, potom nemocný puffin, a když už to začalo vypadat dobře, zalezly mi bakterie do vaku, takže první červencový víkend proběhl v mojí režii tak, že jsem chodil s bolavým krkem a teplotou už v sedm na větev, abych byl v práci schopen alespoň omezené funkčnosti. Tak proběhl i první ze dvou červencových svátků a na ten druhý jsme se rozhodli, že někam pojedeme, bastafidlipuntiktečka.

Vydali jsme se do ZOO ve dvoře paní králové nad Labem, aha, píše se to ve Dvoře Králové nad Labem. Jak to dopadlo víte. Už při vjezdu na parkoviště bylo tolik aut, že jsme se to rozhodli, jak se u puffinů říká, odtroubit a místo odbočení na parkoviště v posledním okamžiku pokračovali dál. Rozhoupat se na větvi není žádná sranda, natož v autě, kde každá další křižovatka buď otevírá nové možnosti, a nebo přesně naopak, a proto takový blind chce zvířátka činu, takže jsme stačili cestou zastavit na krásném výhledu přes údolí na Pecku, a někteří z nás, nebudu jmenovat, dokonce tak akční, že ani nevstali z hnízda. O cíli našeho výletu do ZOO ovšem ještě stále nebylo rozhodnuto.

Všechny cesty vedou do Říma. Důvod je naprosto jasný, v lokalních podmínkách pak vedou všechny cesty do lokaláních Římů, nebo třeba do Hořic, ať jsem konkrétní, kam jsme dojeli, i když jsme tam nejeli. Zkrátka, jak už jsem psal. Cestou na Hradec už bylo víceméně rozhodnuto, že se někde stavíme na kafe a zřejmě do muzea, když se v Sadové všechno zase změnilo a puffin zavolal kolegovi chlumákovi, že bysme se stavili na památníku a na rozhledně. Stalo se. Vašek přijel na kole chvíli po nás, vylezli jsme na rozhlednu, odkud je jednak pěkný rozhled, proto se také krom jiného staví, ale také pěkně větrno, a to tak že zostra. Naštěstí v příjemně osobité hospůdce pod rozhlednou, kde jsme nalezli útočiště, nefoukalo pro změnu vůbec, takže jsme si dali pravý chlumský c. a k. kafe. Výlet skončil, vrátili jsme se s pěknými zážitky domů a puffin, ten mne předběhl, protože to celé napsal jako první. Tak příště třeba zase vyhrajou koaly.