Puffinovi narozeniny, dovolená a tisíc kilometrů

Správně by zde mělo být napsáno puffinovy vyklubaniny, to je něco jako u vačnatců zvakuvykuleniny.

Letos, stejně jako loni se puffin v období svých vyklubanin vydal strávit část týdne do rodného hnízda. Do Zlína jsme jeli v úterý, vzal jsem si na ten den volno a naplánovali si, že bychom se mohli stavit podívat někam na hrad. Celkem rozumně jsme zvolili Přerov. Kdo jste nebyl v Přerově a slyšel jste o něm, že je to město plné cikánů, jako třeba já, tak to ale neplatí o starém, tzv. Horním měste. To je krásné, v podstatě liduprázdné historické centrum plné intoušů pracujících v několika Komenského muzeích, napočítali jsme asi tři, nebo čtyři :o)
Do Zlína jsme přijeli navečer a v podstatě jsem se jen otočil a jel zpět do Hradce Králové.

Ve středu a ve čtvrtek si puffin odpočíval ode mne a užíval volna a mňam :oP kafíčka ve zlínské Kafírně.

Do Zlína za puffinem jsem vydal v pátek ráno. Původně jsem chtěl jít do práce a vyrazit okolo poledne, ale nakonec jsme se domluvili, že bychom mohli po hradech a tak jsem o půl páte ráno vylezl z pelíšku a chvíli po páte hodině už jsem v tutalíkovi uháněl směrem do Zlína.

Ačkoliv skoro o celou cestou už od Hradce Králové až do Zlína drobně sněžilo, nakonec se počasí umoudřilo a my vyrazili do Kroměříže.
Raně barokní zámek na místě původního hradu je impozantní stavbou, hrad bych měl asi raději. Co je moc pěkné, je gotická katedrála kousek od zámku a kisek dál také obchod s čerstvým pečivem :o)

 katedrála zepředu  okno  vstupní portál

Z Kroměříže jsme vyrazili do Uherského Brodu. Nějak se nám vlivem nedostaku informací podařilo opomenout Uherský Ostroh a to jsem si ještě navíc usmyslel, že v Uherském Hradišti byl hrad. Na informacích na slečna, která se dokonce ptala jejich historičky, která je učila co mají říkat při provádění potvrdila, že tam hrad nebyl a že slovo hradiště vzniklo od ohrazení města. Pravdou je, že Buchlov není až tak daleko, ale trochu mne mate, že by v královském městě nebyl hrad a hlavně mám pocit, že slovo hradiště ve jménu města není od ohrazení města ale od toho, že město bylo založeno v místech staršího hradiště a plynule navázalo na osídlení.
Cestou z Uherského Hradiště na Uherský Brod jsme jeli kolem Slováckého muzea. Škoda, že byl provoz a nemohl jsem to vyfotit, ale doufám, že není všem dnům konec a ješte se mi to povede, protože to, co ted popíši se běžně nevidí. Určitě mnozí z vás byli na hřbitově a viděli, jak sem tam na některém náhrobku leží chcíplá mramorová holubička. Mohl jsem to napsat pietněji, ale kýč mne nebere a úplně stejně by tam mohl ležet třeba krtek. Tak asi dvě podobné, ale živé a jedna chcíplá byli na čele při vstupu do slováckého muzea. Normálně bychom si jich nevšimli, kdyby ty holubičky neměla každá asi dva nebo tři metry. Patrně si někdo nechal něco podobného zhotovit na náhrobek a spletl si jednotky, nebo je muzeum náhrobkem Slovácka.

V Uherském Brodě jsme hrad našli, i když lépe by bylo napsat místo, kde původně stál, protože hrad sám zanikl někdy v průběhu staletí a při terénních úpravách bylo zcela zlikdvidováno i to, co by mohlo byt jen náznakem o něm něco říci. Pokrok nezastavíš, ale nepřináší vždy jen dobré věci.
Stejně jako v Uherském Brodě, podobně jako v Přerově, mají muzeum Komenského, patrně jest to dobrým zvykem moravských měst, ovšem zde jim stačí jen jedno.

 Komenský  méďa v muzeu

Na náměstí stojí zajímavý bronzový pomník jeho díla. Na podstavci, na kterém jsou úryvky z Komenského pedagogických děl stojí želva, která nese na krunýři vysoký obelisk, na kterém jsou taktéž části z jeho děl. Želvu doprovázeli dva malí chlapci, jeden z nich nese v natažené ruce malou želvičku, na kterou se dívá. Vedle želvy jsou papírové lodičky taktéž s úryvky z jeho děl.

pomník  želva  malý Komenský  malý Komenský se želvičkou

Z Uherského Brodu jsme se vydali zpět do Zlína, stavili se v na kafíčko do kafírny a poté do puffinova rodného hnízda. Tam už byli skoro všichni ostatní papuchalkové, zakrojil se dortík :oP Večer jsme si zašli na pivo do místní putyčky, kam jsme ale vlezli balkonovými dveřmi. Inu zvyk je zvyk a v létě se tam tak chodilo. Nevím co, jsem dále snědl, ale začal jsem sípat, jako havlovický vodník v Čapkově pohádce, potom mne začalo všude lechtat a nakonec jsem se do třetice všeho dobrého ještě na záchůdku pekně posral :o)
Puffin se o mne docela bál, dokonce měl o mne takovou starost, že nakonec vypil láhev dobrého Vlašského ryzlinku a šli jsme spinkat.

V sobotu jsme vyrazili poměrně brzy, to už jsem ani nesípal, ani se neposrával :o) a zamířili do Moravské Třebové. Historii tohoto místa si nechám na jindy, jen zde napíši, že zde mají pekně udržované náměstí a celkem pěkný zámek na místě původního hradu.

 nádvoří zámku  arkýř na náměstí  deska na měštanském domě

Domů jsme dorazili poměrně brzy a v pořádku, méďa už vůbec nebyl poee, ani trochu :o) Vykoupat, najíst a hurá dělat stránky o všech zážitcích. Docela dlouhý týden a docela i pestrý. Nakonec puffin večer zasedl k svojí nově objevené hře Theme Park, dali jsme si budvárek a pohodovali až do noci.

K tomu budvárku, puffin mi vyprávěl, že seděli doma, povídali a přišla řeč, zda si občas dáme víno, načež jeho odpověd zněla že ano, když nám dojde pivo. To mne rozesmálo, i když tedy rodiče asi museli po téhle větě přežít lehkou mozkovou příhodu. Pivo je ale podle archeologických výzkumů dokonce starší, než chleba a kupříkladu v Mezopotámii bylo znehodnocování prodávaného piva hrdelním zločinem a v podstatě ve všech nám známých kulturách světa bylo po celou historii velmi vysoce ceněno, snad s jedinou vyjímkou Říma, kde sice pivo také znali, ale asi ne moc, protože se o germánských národech vyjadřovali s despektem, že se snaží z obilí dělat víno. Slované pak jako první začali pivo dochucovat chmelem. Ostatně koho historie zajímá, může se podívat sem, je to zde velice pěkně popsáno a vlastně jsou to informace přímo od zdroje :o)