Kick off 2004

Kick off. Co to vlastně je. Jak jste jistě všichi poznali, tímto termínem nás obdarovala angličtina. Slovník by jistě prozradil co jednotlivá slova znamenají, pokud by vám ovšem nedal výsledek tak prapodivný, jako mě při hledání významu slova "spearhead". Nebudu vás již déle trápit a těm, co ještě přesně netuší, prozradím, že se jedná o setkání zaměstnanců firmy a v podstatě slavnostní start do nového roku. Veskrze jest to v duchu dobré nálady, neb to stojí poměrně dost peněz, takže se to pořádá v časech, kdy je firma v černých číslech, tedy dobře. Jinak stručněji, dobrá akce.

Naše přípravy na kick off započali již o víkendu, lépe řečeno v neděli večer, dva dny před odjezdem. Protože byl požadavek na společenský oděv na gala večeři, začali jsme postupne hledat "slušné oblečení". Naštěstí nejsem snílek a nenapravitelný optimista, abych žil v iluzi, že se obleču do kalhot, ve kterých jsem dříve občas šel, a kalhoty si už v průběhu týdne koupil, ale jaksi mi nedošlo, že jediné moje slušnější boty jsou v barvě společensky nepřípustné ke kalhotům, a protože i puffin usoudil, že všechny jeho svršky jej naplňují bezmezným optimismem o vhodnosti, ještě ten večer jsme se vydali po nákupech. Nebojte se, docela dobře to dopadlo, i když přiznávám, že pro člověka uvyklého na pohodlné kalhoty, volné tričko a tenisky to byl příšerný zažitek :o)

Z firmy jsme odjížděli v úterý odpoledne autobusem. Řidič si moji důvěru moc nezískal už zpočátku, zvláště mi bylo divné, proč se nám všechna auta tolik vyhýbají. Asi po třiceti kilometrech se to vysvětlilo, u autobusu se otevřela dveře zavazadlového prostoru. Možná byl řidič Fantomas a chtěl s autobusem vzlétnout, kdysi jsem to viděl v televizi, ale asi mu to nešlo, tak raději zastavil a dveře zavřel. Pak už se nám auta tolik nevyhýbala, jenom když předjížděl a zrovna proti nám náhodou někdo jel, ale na to jsme si po hltu vodky Pelíškovky docela zvykli a nedali se maličkostmi vyrušovat.

Příjezd do hotelu byl víceméně v pohodě, to víceméně v sobě zahrnuje jen to, že vjel někam, odkud nemohl vyjet, takže jsme mu pomohli při couvání ručně rovnat vlek, ve kterém byly lyže a další zavazadla. Všechno dopadlo dobře, pan řidič si prožil druhé vánoce v lednu a my se vydali ubytovat do hotelu.

pohled na hotel od parkoviště  výhled z našho pokoje

Ubytováni jsme byli v **** hotelu, pro ty, kterým tento rébus nic neříká je to hotel, jehož počet hvězdiček je roven počtu prstů jedné ruky, kdy jste jeden galantně přenechali cirkulární pile. S puffinem jsme byli ubytováni spolu, což asi udivilo nejen obsluhu recepce, ale i některé prudérnější kolegy ze zahraničí, zvláště ze země za velkou louží.

Náš **** pokoj  přineste nám kaviárové toasty, pokoj 204
Na obrázku výše je náš pokoj směrem od dvoulůžka k předsíni a puffin při objednávce: "Kaviárové toasty a dobře vychlazené šampaňské, pokoj čtyřistadvacetčtyři".

Co jsme se ubytovali, vydali jsme se na uvítací raut. Osobně mne z jídla zaujaly různé variace na tema sýr s jiným sýrem, pak něčím, co nevím, co to zaživa bylo a oliva. Ještě zajímavější byl plátek lehce krvavého masa plněný salátem. Když se salát vzpreparoval, bylo to dobré maso, ale dalo to chvili práci. Pak jsem přišel na to, že tohle maso v čisté formě je k dispozi o kus jinde, takže u mne byl hrdina večera kuchař, který umě ukrajoval plátky téhle dobrůtky. Pilo se asi nejvíce pivo, z třetinek, zábava se postupně rozjížděla. Poté přišla oficiální část, kdy byla nastíněna strategie firmy, ale to vám popisovat nebudu, abych neprozradil nějaké tajemství a raději plynule navážu, že poté byla barmanská show a následně pak pro každého míchaný drink dle vlastního výběru.

barmanská show  volná zábava

Většina se pak postupně přesunula na bar, kde se pokračovalo v zábavě. My, věrni tradici a odkazu našich předků jsme si dávali pivo a v pozdějsích, či spíše časnějších hodinách jej proložili několika gin fizz(y). Všichni se bavili, američané si užili absintu a prožívali ráj. Spát jsme šli ve čtyři, poměrně hodně lidí pokračovalo až do šesté ranni.

Ráno bylo o poznání krušnější večera, ale vcelku v pohodě. Nejprve snídaně, pak jsme se vydali na procházku dolů do Špindlerova Mlýna, kde jsme zapadli do prvního baru, dali si kafe a následně vrátili zpět. Navečer bylo venku připraveno grilování a ve spojení se svařeným vínem, grogem a teplou griotkou se poměrně slušně rozjela zábava už v šest hodin.

puffin na zdravotní procházce v baru

na fotografii je puffin v baru na procházce ve Špindlerově Mlýně. Sice se usmívá, ale to jen maskuje. Když jsme se vrátili na hotel, dospávala předchozí večer :o)

Poté přisla galavečeře. Upřímně řečeno, je to zajímavé, když vám přinesou talíř, přes který přebehlo jídlo a kousek se tam zapomnělo, ale skutečně to chápu především jako společenskou událost, než jako večeři v pravém slova smyslu najíst se večer. Krevety jsem přenechal, jsem suchozemec a nic co má na talíři očička, tykadýlka, domeček, nebo to má šest a více nožiček nejím. Oficiální část opět přeskočím, po ní pak už bylo jen představení fakíra, pana Mrázka, pardon Rádžího Tamila :o) a poté naše známa vyšlapaná cestička na bar, kde jsme ovšem tentokrát pobyli jen do dvou hodin, protože puffin měl druhý den školení, tak aby se dospal. Škoda, navzdory všem prognózám, že akce nebude včerejšího kalibru byla, jen v době, kdy jsme se rozhodovali, zda jít spát, či pokračovat, to zrovna tak trochu usínalo, asi i dílem toho, že se část lidí rozutekla na pokoje a tam popíjela stranou veřejného dění.

Snídaně pak už druhý den proběhla vcelku rychle, zabalit, odevzdat kartu od pokoje, zaplatit útratu za bar, povedlo se nám první večer nechat ve dvou na baru asi něco přes dvanáctset. Ale byla to vydařená akce a kdy bude další... ? :o)