Amatersky archeolog

A je to tu. Rikal jsem, ze mne nejaka bleska kouse a vida, tak sup s ni do krabicky, ale nejprve vam ji ukazi. Bleska se jmenuje amatesky archeolog

Jako vetsinou, ani tentokrat jsme neslavili statni svatek mezi lidmi, ale utekem do samoty, tentokrat tou samotou mel byt hrad Kleckov, tez i Novy hrad lezici pri ceste mezi Skuhrovem nad Belou a Destnym v Orlickych horach. Z hradu jsou jeste dnes krasne patrne prikopy a predhradi, ze zdiva vsak uz jen par fragmentu po obvode jadra a zbytky delostrelecky basta na konci ostrohu. Pocasi nebylo fotografovani moc nakloneno, obcas sprchlo, docela tma. Prosli jsme skoro cele predhradi a dostali se do jadra. U jednoho zbytku zdi byla videt asi patnact centimetru hlubokou ovalnou diru asi ctyricet centimetru dlouhou a tricet sirokou diru.

Par kamenu se valelo okolo, prislo mi to trochu divne, ale clovek nikdy nevi a konec koncu jsem si rikal, ze si takovyhle brluzek mohl udelat i nejaky divoky kralik. Vyfotil jsem si ji a pokracoval dal. Co jsem se dostal az nahoru, jde mi naproti puffin se slovy, ze ji strasne vydesil nejaky clovek, co je dole pod bastou a neco tam dela. Vzdycky jsem o tom jen cetl, ale za par okamziku jsem to, ceho jsem se vzdycky bal i videl. Vandal, maly clovek, ale ne vzrustem . Doufam, ze mu ted krivdim, vlastne moc bych si to pral, abych mu krivdil i kdyby mi za to mela pribyt dalsi carka do te knihy, co mi nekde vedou, protoze za ty pamatky by mi to vam reknu stalo.

Ja a moje nocni mura

Kutal v zemi, odkryval hlinu a kameni podel zdi. Nejprve jsem na nej zavolal, co tam dela. Neodpovedel. Sundal jsem si stativ, fotak, gpsku a slezal za nim. Byli tam dva. Dva amatersti archeologove, kteri se stourali v zemi, kteri rozryvali minulost jen proto, ze si mysleli, ze prave jim ta minulost patri. Jeden z nich se asi schoval, pak uz jsem ho tam nezahledl, druhy ne. Asi nestacil, mozna vedel, ze by to stejne nemelo vyznam. Vite, je to, alepson pro mne ten nejhnusnejsi pocit, zazivat bezmoc. Vychutnal jsem si ji az do dna. Mozna se mne zkraje trochu bal, prece jen jsem maly nezny a privetivy stokilovy medvidek, stal jsem nad nim a kamenu okolo spousta. Urcite v nas neco z predku, kteri zastavali na svoji dobu urcite rozumne pravidlo, ze je lepe miti padnou ruku nez padne argumenty prece jen zbylo. Nebyl odnikud, alespon to rikal. Hledal tam jen stare kosti a tak, alespon to rikal. Protoze ho to bavi. To rikal. Byl z okoli, asi ze Skuhrova, nebo z nejake jine vesnice pobliz, protoze si pry hravali na Skuhrove. Ze ve tricatych letech minuleho veku pry tu na Kleckove nekdo kopal, nasel par kachlu a ze jsou dodnes v soukrome sbirce. Tu sbirku, to rikal s despektem. Ptal jsem se, co by s tim delal on. Nechtel soukromou sbirku, jen mit doma treba kousek neceho ze stredovekeho hradu, ze ho to zajima, ze ma k tomu kraji blizko. Prijde mi to skoro stejne.

Par hradu uz jsem videl, bylo mi lito jejich osudu, rozpadajicich se zdi a zbytku slavy, ktera o staleti prezila ty, ktere ji dali spatrit svetlo sveta. Mozna je to z hlediska zivota dobre, kdyz se pomalu louci s nasim svetem a odebiraji za svymi pany, ale prece jen jsou soucasti nasi minulosti, zrcadlem casu a my bychom nemeli nechat toto zrcadlo oslepnout. Nase minulost, kultura, tradice,nikdo nam ji nemuze vzit, jen my sami, ale to by take bylo to nehorsi, co bychom mohli udelat. Asi jsem idealista. Vysvetloval jsem mu, ze to neni dobre, ze vim, ze nebori zed, ale muze znicit lokalitu z hlediska jeji vypovidaci hodnoty, kdyz porusi vrstvy, ktere dokazi prozradit jaky hrad byl, kdo na nem zil, jak zanikl. Tohle nevedel. Ptal jsem se ho, proc se nezacnou vice prat o svuj a nepomohou tem, kdo by vedeli ale nemohou, protoze nemaji penize na svoji praci. Je to tezke tohle rici a sam stat opodal. Asi bych to ani rikat nemel, ale ja se snazim jinak a doufam, ze alespon trochu dobre. Pozadal jsem ho alespon, abych mohl vyfotit to, co odkryl. Z veci nenasel nic, jen kost, asi hlavu z kralika, kteou mi ale neukazal, z jake doby byla tezko rici. Byly tam pry videt stopy po velkem pozaru, ale kde a jakem a kdy, to nevedel, jen odkryval neco, co mu nepatrilo, minulost, ktera nebyla jeho a presto si ji chtel privlastnit. Hrad snad patri nejake hrabence, alepson to tvrdil, stejne jako to, ze hrad je jen opustena zricenina, ktera lezi zapomenuta v lesich.

Hrad na vyzkum teprve ceka, stejne jako mnoho dalsich a ja doufam a chci tomu verit, ze se docka, ze nebude nikdy zapomenut, protoze bychom tak zapomneli a ztratili jeden dalsi stripek nasi minulosti. Stejne tak doufam, ze jsem v tom cloveku mylil i v to, ze ho padny argument presvedcil lepe, nez padna ruka. Treba uz tam kopat vicekrat nebude, mozna i pomuze, abychom svou historii neztratili. Kez by to tak bylo.