Drchlava

Den předtím, než jsme od vlády dostali zaracha, udělalo se krásné počasí, a tak jsme se po zimě na stavbě a na čas zase naposledy vypravili po hradech. Po předchozích cestách k Liberci tentokrát jižněji, pod Českou Lípu. Zastavili jsme v Drchlavě, na jejímž severním okraji se na nízké pískovcové ostrožně nachází terénní stopy sídla zvaného Vřísek. Geneze osídlení v Drchlavě a jejím nejbližším okolí si však v ničem nezadá s mexickou telenovelou, takže o skutečném názvu těžko soudit.

Od hrádku jsme pokračovali údolím Dolského potoka, dílem ještě pod zbytky sněhu. Další cestu Drchlavským dolem zastavila nerozvážná volba, po níž zbýval buď složitý návrat, nebo zkusit štěstí, že se nám podaří udržet při patě skály a dostat se po zmrzlejších partiích na pevnou zem.

Z Chudého Hrádku jsem chtěl pokračovat na hrádek u Loubí, sice při cestě, ale přes potok a po úbočí ostrožny nahoru... s ohledem na čas jsem mu (v duchu) zamával a s ohledem na stav cest vybral zpáteční cestu oklikou přes Pavlovice. Nad Roklicí už se děti vlekly, ale náladu jim spravila tuba Pringles Sour Cream & Onion. Fakt. Ta radost, když po celodenním hlomejzdání do kopce z kopce vytáhnete tohle z batohu. Potom už to bylo po rovince a trochu z kopce a domů.