Falkenburk

Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky.

Začátek listopadu, mlha, vydat se do hor, kde by ji vítr mohl rozehnat a užít si podzimních barev. Vydali jsme se do Lužických hor. Na hrad. Falkenburk. Až k Liberci se nezdálo, že by smělý plán mohl vyjít, když tu najednou, všechno sluncem zalité. Vydrželo to jen přes Liberec. V Petrovicích u kostela připomínal výstup z auta scénku z Madagaskaru, když tučňáci vystoupili z lodi na Antarktidu. Mlhu jsme vyměnili za jinou mlhu, a tu pak na vrcholu hradního kopce za pobyt v mraku, zpestřený na jeho návětrné straně. Mě se tam třeba líbilo, ale za radostnou cestu z vrcholku dolů lépe než co jiného hovoří fotky.